Obnova a rekonstrukce žabčického kroje
Myšlenka obnovy
Myšlenka obnovit žabčický kroj nevznikla náhodou. V posledních letech sílí zájem o tradiční lidovou kulturu a mnohé obce na jižní Moravě se pustily do obnovy svých krojů. V Žabčicích byla velkou inspirací skutečnost, že kroj je v místní kronice zachycen poměrně detailně, i když se z něj do dnešní doby v samotné obci nedochovalo téměř nic. Tento písemný popis, spolu s historickými prameny a konzultacemi etnologů, se stal pevným základem pro rekonstrukci. Od roku 2023 se do projektu zapojila obec i jednotlivci, kteří mají blízko k tradicím a kultuře regionu. Spolupracovalo se s odborníky na etnologii a lidový oděv, kteří pomohli propojit staré zápisy s dochovanými podobami krojů z širšího brněnského okruhu. Praktickou část – šití a rekonstrukci jednotlivých kusů oděvu – zajistilo Krejčovství Jahodová z Telnice, které patří k předním dílnám specializovaným na šití krojů a jejich rekonstrukce. Obnovení kroje ovšem není jen o šití samotném. Je to i o hledání kompromisu mezi původní podobou a tím, co je dnes možné, dostupné a zároveň přijatelné pro nositele. Právě proto se některé prvky dochované v kronice v dnešní podobě mírně liší. Nejde však o odklon od tradice, ale o její přirozený vývoj.
Dámský kroj
Ženský kroj je v popisu výrazně dekorativní a bohatší na zdobení než ten mužský. Vdané ženy nosily čepce a takzvané vídeňské (též turecké) šátky. Další součástí byl kabátek na knoflíky, kolem výstřihu lemovaný skládanou stuhou, která zakrývala šátek. Střih kabátku zvýrazňoval postavu nositelky a v zadní části byl zakončen drobnými šůsky. Sukně byla ušita z hedvábného taftu – vpředu hladká, po stranách hustě řasená. V běžné variantě vytvářela spíše štíhlou siluetu, u slavnostního oděvu se přidávaly silně škrobené spodničky, které dodávaly sukním objem. Hedvábná zástěra byla široká a ladila k celému kroji. Na nohou nosily ženy bílé punčochy a nízké černé kožené střevíce s přezkou, které zůstaly součástí i současné rekonstrukce. Tento detail zdůrazňuje ženskou eleganci a jemnost, zatímco u mužského kroje převládly robustnější vysoké boty
Kroj jako symbol
Obnova žabčického kroje není jen snahou o znovuoživení starých oděvních součástí. Je to především navázání na historii a identitu naší obce. Každý kus kroje vypráví příběh o tom, co lidé v minulosti považovali za krásné a slavnostní, jaké 5 vlivy do našeho regionu pronikaly a jak se postupně měnil vkus i životní styl našich předků. Dnešní podoba kroje proto stojí na pomezí minulosti a současnosti. Na jedné straně vychází z věrných zápisů v kronice a odborných konzultací s etnology, na straně druhé se přizpůsobuje možnostem a potřebám dnešní doby. Díky tomu se kroj nestává jen exponátem v muzeu, ale opět žije mezi námi. Objevuje se na hodech, slavnostních mších i dalších kulturních akcích, kde připomíná naše kořeny a zároveň spojuje lidi napříč generacemi. Obnovením kroje však práce nekončí – je to naopak začátek nové cesty. Chceme, aby se žabčický kroj rozšířil mezi více rodin, aby jej oblékali nejen mladí při hodech, ale i starší při dalších slavnostech a aby se stal přirozenou součástí našeho kulturního života. Proto vzniká spolek Spolu v kroju, jehož posláním je propojit generace a pečovat o lidové tradice v jejich nejširší podobě. Kromě samotného kroje se zaměří i na lidové tance, písně a zvyky, které k Žabčicím a jižní Moravě neodmyslitelně patří. Byli bychom rádi, kdyby se žabčický kroj nestal jen něčím dávno zapomenutým, ale aby znovu patřil k našim hodům, slavnostem i setkáním. Aby lidem dělal radost, připomínal odkud jsme a postupně si k němu našly cestu i naše děti.
Tereza a Jakub Coufalíkovi
Dívčí kroj
Rozdíl mezi dámským a dívčím krojem je takový, že dívky oblékaly bílé plátěné rukávce a přes ně kordulu z černého nebo třešňového sametu, zdobenou bohatou výšivkou.
Pánský kroj
Podle zápisu v kronice nosili muži na hlavě trojcípý klobouk a u krku černý hedvábný úvazek. Oděv tvořil tmavě modrý kabátek s vyšívanými knoflíky, pod ním vyšívaná vesta, nejčastěji modrá, a bílá košile se spadlými rukávy. Kalhoty byly z jelenice a doplňovaly je světle modré punčochy, hedvábné kšandy a boty s přezkou. V zimě se kroj obohacoval o dlouhý kožich, vysokou beranici a kožené kalhoty do vysokých bot. Současná rekonstrukce některé z těchto prvků upravila. Trojcípý klobouk, který působil příliš jako napoleonský symbol a nebyl u nás dlouhodobě zakořeněný, byl nahrazen nízkým černým širákem s rovnou krempou, jenž byl v regionu přijímán přirozeněji a stal se součástí podbrněnského kroje. Stejně tak jelenicové kalhoty byly nahrazeny kalhotami z dyftýnu v barvě kachní žluti, které původní jelenici barevně imitují, ale jsou praktičtější na šití i nošení. U obuvi se od bot s přezkou ustoupilo úplně – místo nich se ustálily vysoké kožené boty, které muži nosí po celý rok a které se staly charakteristickým znakem žabčického pánského kroje.
Krejčovství Jahodová
V roce 2024 jsme se rozhodli ve spolupráci se starostou Ing. Jakubem Coufalíkem obnovit kroj pro obec Žabčice.
Krejčovství Jahodová je malá rodinná řemeslná firma založena v roce 2008. Tvoří rekonstrukce lidových oděvů podle historických podkladů, konzultací s muzei a etnology.